Toto skriptum vzniklo rozsáhlým přepracováním a doplněním skripta Aplikace matematické statistiky -- Metoda Monte Carlo, jehož poslední vydání vyšlo v roce 1998. Změnil jsem více než 90 % textu; přibyly nové algoritmy, některé algoritmy jsem naopak vypustil, v některých případech jsem změnil způsob výkladu. Osnova obou skript je ovšem podobná, neboť vychází z osnovy přednášky.
Protože některé starší prohlížeče nezobrazují správně některé matematické symboly, připisuji občas do závorek kurzivou na nový řádek ještě vysvětlující komentář.
Strana | Řádek | Je | Má být | ||
32 | 7. ř. shora | ...= λn/m! | ...= λn/n! | ||
35 | Věta 3.2, 3. ř. | ...vyhovující podmínce ξ ∈ H ... | ...vyhovující podmínce ξi ∈ H ... | ||
35 | 12. ř. zdola | ...náhodné veličiny γ ~ F(G) a odstraníme... | ...náhodné veličiny γ ~ R(G) a odstraníme... | ||
43 | první vzorec shora | ... + ln γm+1 cos2 (2πγm+2) |
... - ln γm+1 cos2 (2πγm+2) (Mezi součinem a následujícím členem je znaménko minus, nikoli plus) |
||
59 | druhý vzorec zdola | limi → ∞ | limn → ∞ (místo "i jde k nekonečnu" má být "n jde k nekonečnu") |
||
59 | druhý vzorec zdola | ∑ [(xi - t | ∑ E [(xi - t (jde o součet středních hodnot) |
||
73 | za nadpisem "Vlastnosti | (Chybí odstavec) Poté se s hodnotou x provedou ještě následující operace ("twist" čili zkroucení): y = x ⊕ ((x >> u) & d) y = y ⊕ ((y << s) & b) y = y ⊕ ((y << u) & c) z = y ⊕ (y >> u) pro vhodné konstanty u, d, s, b, l. |
|||
79 | 6. ř. zdola | N(D θ1 - D θ1' = ... | N(D θ1 - D θ1') = ... | ||
80 | 12. ř. shora, poslední integrál | ...c dx]}2 = |
...c dx}2 =
(Zbytečná hranatá závorka za diferenciálem) |
||
83 | první vzorec shora | N . θ5 = ... |
N . D θ5 = ... (Zde chybí symbol rozptylu D; totéž následující oprava) |
||
83 | třetí vzorec zdola | λ = a∫b |f(x)| dx. | λ = [ a∫b |f(x)| dx]2. | ||
83 | druhý vzorec zdola | N . θ5 = ( ...)2 = J 2 | N . D θ5 = ( ...)2 - J 2 | ||
110 | první vzorec shora | ∫ |f(x)| d |
∫ |f(x)| dx (Integrál je přes Rn, zde není vyznačeno) |
||
112 | třetí vzorec shora | E(zn) = E(Δn Qn h(xn) = E(x0, ..., xm)[E(Δn Qn h(xn | x0, ..., xm)] | E(zm) = E(Δm Qm h(xm) = E(x0, ..., xm)[E(Δm Qm h(xm | x0, ..., xm)](Na počátku je místo indexu m několikrát index n) | ||
110 | čtvrtý vzorec zdola | = sup essx ∊ Rn = | = sup essx ∊ Rn | h(x) | = | ||
121 | vztah (6.30') | ui,1 = 1/4 (ui+1,1 + ui-1,1 + ui,2 ) + 1/4 + fi,0 | ui,1 = 1/4 (ui+1,1 + ui-1,1 + ui,2 ) + 1/4 . fi,0 | ||
131 | 4. řádek shora | Funkce G je spojitá... | Funkce g je spojitá... | ||
178 | druhý vztah zdola | a20 . 55 (mod n) = 13755 (mod 188) | a20 . 55 (mod n) = 13755 (mod 221) = 188 | ||
180 | algoritmus, bod 7 | ...jdeme na krok 6. | ...jdeme na krok 8. | ||
183 | krok 7 | Je-li d1 < d 2, jdeme na krok 8. | Je-li d1 < d 0, jdeme na krok 8. | ||
215 | posl. ř. nad obr. | Náhodná veličina ξ má tedy... | Náhodná veličina F(ξ) má tedy... | ||
216 | Věta 11.5, 3. ř. | ...vyhovující podmínce ξ ∈ H ... | ...vyhovující podmínce ξi ∈ H ... | ||
216 | Věta 11.6, 3. ř. | H = {(x, y) ∈ Rn+1 ) | ... | H = {(x, y) ∈ Rn+1 | ... | ||
218 | 1. ř. | ... 0∫x tµ-1(1 - t)ν - 1 dt = | ... 0∫1 tµ-1(1 - t)ν - 1 dt = (Druhý integrál má mít meze od 0 do 1, neboť při přechodu od prvního integrálu jsme udělali substituci x = ty) | ||
219 | 3. ř. zdola | ||η|| ~ R(Sn) | η/||η|| ~ R(Sn) |
Na začátek stránky Moje domovská stránka Seznam publikací Poznámky